"Manžel a já máme dva malé kluky. První má čtyři roky a ten druhý deset měsíců. Dostali jsme možnost zapojit se do dobrovolnického projektu a získat tak člověka, který nám pomůže s orientací v novém prostředí. Byla nám přiřazena dobrovolnice Michaela. Dávala nám hodiny češtiny, podnikala s mojí rodinou výlety Prahou a povídala nám o historii České republiky. Pro mě a celou mojí rodinu je tato vazba s ní důležitá a obohacující zkušenost. V Česku nemáme žádné rodinné příslušníky ani kamarády, takže nám Michaela hodně pomohla. Mockrát děkuji."

"Vedoucí sociálního oddělení Organizace pro pomoc uprchlíkům S dobrovolníky jsem se v životě setkala dvakrát. Poprvé když jsem byla uprchlík a žila v uprchlickém táboře. Pamatuji si, že pro nás byl svátek, když přijeli dobrovolníci, co se věnovali volnočasovým aktivitám. S nimi jsme se zabavili a na nějaký čas zapomněli na ten každodenní život v uprchlickém táboře. Znovu jsem se s dobrovolníky setkala na pracovišti, kde dobrovolníci pomáhají našim klientům s výukou českého jazyka, doprovody na úřady či spolu tráví volný čas na kulturních akcích. Uprchlíci tak mají možnost přirozeně poznat českou kulturu a integrovat se do nové společnosti."

"Dobrovolnici pomáhající uprchlíkům dělám čtvrt roku. O programu jsem se dozvěděla ve škole od profesorky, a protože mě uprchlické téma zajímá a váže se i na moje studium, rozhodla jsem se zapojit. Když se člověk ocitne v jiné zemi, tak se musí zapojit do společnosti, naučit se místní zvyky a samozřejmě i jazyk. Čeština je pro většinu cizinců hodně těžká. Jako dobrovolník mohu nově příchozím alespoň nějak pomoci. Oni na druhou stranu obohacují mě, protože se dozvídám o jejich kultuře a zvyklostech."